V říjnu k nám zavítalo divadlo Šneček s klasickou českou pohádkou O Zlatovlásce. Divadlo bylo tentokrát loutkové, příběh o Jiříkovi a zlatovlasé princezně odehrály krásné marionety. Jako v každé správné pohádce, vše dobře skončilo. Jiřík, který rozuměl řeči zvířat , splnil všechny zadané úkoly a směl si odvést princeznu domů.Nakonec si ji vzal i za ženu a stal se králem, doufejme, že hodným a spravedlivým.

Na konci září jsme měli možnost vidět ukázku z práce nám již dobře známého sokolníka Vondrušky, který k nám již zavítal po několikáté.  Viděli jsme noční dravce sovy a dozvěděli jsme se, že jen některé sovy dobře vidí, jiné zase vidí velice špatně. Obdivovali jsme sovu pálenou, 22 let starého výra velkého jménem Kuba,sovu africkou, sýčka a z denních dravců jsme si prohlédli orla skalního. Dravce jsme si mohli nejen prohlédnou, ale také pohladit po bříšku. Orla nikdo nehladil, protože ten to nemá rád. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí nejen ze života dravců, ale také z jejich výcviku. Mimo jiné také to, že práce s  dravci je založena na vzájemné důvěře mezi dravcem a sokolníkem a co si budeme povídat, také na chutné odměně.